Brně

statutární město
Brno

Centrum Brna ze Špilberku

znak
vlajka
NUTS 5: CZ0642 582786
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Brno-město (CZ0642)
historická země: Morava
katastrální výměra: 230,22 km²
počet obyvatel: 404 068 (20.8.2010)
zeměpisná šířka: 49° 12′ s. š.
zeměpisná délka: 16° 37′ v. d.
nadmořská výška: 190–479 m
PSČ: 600 00
zákl. sídelní jednotky: 278
místní části: 58
městské části / obvody: 29
katastrální území: 48
adresa magistrátu: Magistrát města Brna
Dominikánské nám. 1
601 67 Brno
informace@brno.cz
primátor(ka): Roman Onderka (ČSSD, od 2006)
www.brno.cz

Brno Brno, Česká republika
Další významy jsou uvedeny v článku Brno (rozcestník).

Brno (německy Brünn, latinsky Bruna) je počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší a tradiční hlavní město Moravy. Je správním střediskem Jihomoravského kraje, v jehož centrální části tvoří samostatný okres Brno-město. K trvalému pobytu je zde přihlášeno celkem 404 068 obyvatel, širší metropolitní oblast čítala v roce 2004 (podle Eurostatu) 728 101 obyvatel. Brno leží na soutoku řek Svratky a Svitavy, ze tří stran je chráněno kopci, na jihu pak začínají nížiny Dyjskosvrateckého úvalu. Značná část jeho území (6379 hektarů, 28 %) je pokryta lesy. Nejvyšším bodem je Kopeček. Průměrná roční teplota dosahuje 9,4 °C, roční srážky 505 mm.

Brno je významným administrativním střediskem, centrem české justice, sídlem orgánů s celostátní kontrolní působností a dalších důležitých institucí. Je rovněž centrem vzdělání s 26 fakultami jedenácti univerzit a vysokých škol. Ve městě sídlí biskupství brněnské diecéze. Od roku 1998 zde stojí první česká mešita. V Brně je zákonem zřízeno studio Českého rozhlasu (první vysílání rozhlasu 1924) a České televize (vzniklo 1961 v rámci Československé televize).

K nejvýznamnějším dominantám města patří hrad Špilberk a Katedrála svatého Petra a Pavla (známá spíše jako Petrov). Druhým dochovaným hradem na území Brna je Hrad Veveří tyčící se nad brněnskou přehradou. Severovýchodně od městského jádra, tvořeného původním Městem Brnem a vyhlášeného městskou památkovou rezervací, leží stavební památka vila Tugendhat od architekta Ludwiga Miese van der Roheho, zapsaná mezi Světové dědictví UNESCO. K turistickým lákadlům patří také začátek chráněné krajinné oblasti Moravský kras.

Historie

Příjezd Němců do Brna za 2. sv. války

První nálezy pozůstatků v brněnské oblasti jsou přibližně z paleolitu, tyto byly nalezeny v oblasti Stránské skály, první doložené slovanské osídlení je z doby kolem 5. až 7. století. První zmínky o Brně jsou v Kosmově kronice již roku 1091, roku 1243 byla městu udělena práva městská a v roce 1292 bylo uděleno právo volit rychtáře. O padesát let později se město stává významným moravským městem, stává se totiž trvalým sídlem moravských markrabat, zasedá zde zemský soud a byl zde postaven hrad Špilberk.

V 15. století bylo město obléháno hustity, zůstalo baštou katolictví a v roce 1641 se stalo hlavním městem Moravy, byly sem přemístěny Zemské desky a trvalé vyřešení sporů náleží až Josefu II., který v roce 1782 přiznal nárok na označení Brna hlavním městem Brnu trvale. Mezitím, v letech 1643 a 1645, bylo Brno obléháno švédskými vojsky pod vedením generála Lennarta Torstensona. Roku 1850 bylo Brno poprvé administrativně rozšiřováno připojením 20 okolních katastrálních území. V letech 1859-1864 byly zbourány městské hradby a v letech 1896-1916 proběhla v historickém jádru rozsáhlá asanace, při níž bylo mnoho domů zbořeno. Roku 1919 pak došlo ke druhému výraznému rozšíření Brna o další obce.

Snaha o osamostatnění Dolních Heršpic a Přízřenic

V říjnu 2010 má ve čtvrtích Dolní Heršpice a Přízřenice proběhnout referendum o jejich odtržení od Brna a vytvoření nové obce Dolní Heršpice-Přízřenice k 1. lednu 2012. Obyvatelé obou čtvrtí jsou nejen nespokojeni s tím, jak městská část Brno-jih na jejich území pečuje například o kanalizaci a chodníky, ale především se postavili proti plánované výstavbě nového bytového komplexu pro 2000 obyvatel, který by podle jejich mínění narušil vesnický vzhled jejich čtvrtí, a založili občanské sdružení Samostatný jih . Od roku 1990 se jedná o první vážnou snahu o osamostatnění některých částí Brna, a v případě prosazení by se jednalo o vůbec první osamostatnění některé části Brna za celou jeho historii.

Kultura

Divadla

Janáčkovo divadlo v Brně

Divadelní tradice v Brně má mít kořeny až do roku 1767, kdy se měla v Brně odehrát první profesionální divadelní hra, nicméně první kamenná budova divadla byla postavena až v roce 1884. Toto divadlo se nazývalo Městské a hrálo pouze německy, již tři roky předtím však získalo Družstvo českého národního divadla v Brně koncesi k divadelnímu hraní, provizorní budova byla otevřena na Veveří, tato sloužila až do roku 1952, kdy byla stržena. Velký zlom na divadelních scénách v Brně způsobil vznik republiky v roce 1918, českému Národnímu divadlu připadly budovy divadla německého, byly to budovy Reduta na Zelném trhu a tehdejší divadlo Na hradbách (nynější Mahenovo divadlo, postaveno již v roce 1882, německé do roku 1918). Nynější další scéna Národního divadla Brno, Janáčkovo divadlo, byla dostavena až v roce 1965, soutěže o jeho návrh v parku na Kolišti ovšem probíhaly celkem sedmkrát od roku 1910 do roku 1958. Mezi lety 1971 a 1978 byla provedena rekonstrukce starého Mahenova divadla a v této době se činoherní hry odehrávaly na brněnském výstavišti.

Dalším brněnským divadlem je Městské divadlo Brno, jeho historie sahá do roku 1945, kdy byla založena druhá činoherní scéna v Brně, první sídlo měla v Novém domově na Falkensteinerově ulici, posléze toto divadlo bylo přejmenováno na Divadlo bratří Mrštíků a sloučeno s divadlem Julia Fučíka, v roce 1965 bylo přestěhováno do prostor domu v Lidické ulici, kde sídlí Městské divadlo dodnes.

Dále v Brně působí divadlo Husa na provázku, HaDivadlo. Divadlo Husa na provázku vzniklo v roce 1967 pod vedením Bořivoje Srby a HaDivadlo bylo založeno v roce 1974 v Prostějově, tato divadla byla později připojena k tehdejšímu Státnímu divadlu Brno (nynější MdB). Herci divadla Husa na provázku hráli své hry v Procházkově síni v Domě umění města Brna a HaDivadlo v kulturním středisku na Šelepově ulici, v roce 1992 se divadla osamostatnily a získali pro svoje hry prostory na Zelném trhu. Nyní pracují spolu s divadlem U stolu v organizaci Centrum experimentálního divadla. Dalšími divadly jsou autorské Divadlo Bolka Polívky, loutkové divadlo Radost založené v roce 1949, Divadlo Polárka fungující na profesionální bázi od roku 1999, G Studio, Divadlo v 7 a půl - Kabinet múz, či nové Divadlo Vaňkovka pro děti.

Kina

Interiér Velkého Špalíčku

Do 90. let 20. století v Brně fungovalo několik desítek kin. Během 90. let zanikla kina Jadran, Jalta, Kinokavárna Boby, Kinokavárna Rio, Premiéra Club, Slavia a Světozor. Po otevření multikina společnosti Ster Century v nákupním centru Olympia v nedalekých Modřicích v roce 1999 vznikla zbývajícím kinům technicky lépe vybavená konkurence, tato konkurence ještě narostla roku 2001 vznikem dalšího kina s více promítacími sály Velký Špalíček v centru. Tato situace vedla k uzavření kin Alfa, Beseda, Kapitol, Morava, Svratka a Svět. Z původních menších kin tak zůstaly kina Art, Scala a Lucerna, kina Art a Scala jsou ve správě Brněnského kulturního centra a kino Lucerna na Veveří je v soukromém vlastnictví.

Umělecké galerie

Budova Uměleckoprůmyslového muzea patřící k Moravské galerii

Největší uměleckou galerií v Brně je Moravská galerie, jež se zabývá uměním v celé jeho šíři a jejíž tradice sahá až do roku 1818, kdy bylo založeno Františkovo muzeum, v roce 1829 vznikl umělecký spolek, jenž nakupoval první umělecká díla pro tuto galerii. Budovy MG byly postaveny až po roce 1923. Této galerii patří i Pražákův palác, sbírky v Uměleckoprůmyslovém muzeu, Místodržitelském paláci a také tato galerie vlastní vilu Dušana S. Jurkoviče v Žabovřeskách. Také spolu s vídeňským muzeem užitého umění vlastní a spravuje Rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici u Jihlavy a od roku 1963 pořádá Mezinárodní bienále grafického designu. V prostorách MG se nachází sbírky obrazů (mimo jiné i obrazy Rubense), sbírky rukopisů a dávných děl, sbírky moderního a současného umění (např. Jan Zrzavý), sbírky užitého umění (např. Dušan Jurkovič), sbírky grafického designu (např. Aleš Najbrt, Alfons Mucha), sbírku fotografií (např. Josef Sudek), sbírku uměleckých děl pro nevidomé a slabozraké a sbírku bibliofilií a uměleckých knižních vazeb. Moravská galerie je spojena se jmény jako František Franc, Dagmar Halasová, Vlasta Kratinová, Albert Kutal a August Prokop.

Dalšími galeriemi v Brně jsou Dům umění města Brna, jehož součástí je i Galerie G99. V DUMB jsou pořádány výstavy tzv. mladého umění a tato instituce spolupořádá Cenu Jindřicha Chalupeckého pro umělce mladší než 35 let. Budova DUMB se nachází na Malinovského náměstí a byla po 2. sv. válce přestavěna do současné podoby Bohuslavem Fuchsem, již od dostavění roku 1910 sloužila pro umění, prve jako německý Künstlerhaus (dům umění) a později jako výstavní sál mladých.

K dalším centrům výtvarného umění patří galerie Brněnského kulturního centra (Galerie mladých, Galerie kabinet, Galerie U dobrého pastýře), Wannieck Gallery v areálu zrekonstruované Vaňkovky pod patronátem Richarda Adama a letohrádek Mitrovských, místo konání výstav, doprovodných akcí k veletrhům a společenských akcí.

Muzea a knihovny

Muzejní noc v Technickém muzeu v Brně

Nejvýznamnějším a nejstarším muzeem v Brně je Moravské zemské muzeum, toto muzeum mělo být založeno Hospodářskou společností pro povznesení orby, přírodovědy a vlastivědy v roce 1817, kdy byl Biskupský dvůr na Zelném trhu převeden církví na tuto společnost, první instalace byly provedeny až v roce 1828. Po roce 1880 bylo přistavěno tzv. d’Elvertovo křídlo, které uzavřelo dvůr z jižní strany, v roce 1908 byl zakoupen i sousední Dietrichsteinský palác a muzeum bylo rekonstruováno a během 1. sv. války uzavřeno. Znovuotevřeno bylo až v roce 1923, muzeum fungovalo až do roku 1944 kdy bylo opět uzavřeno. Po roce 1948 bylo muzeum postátněno a byla provedena rekonstrukce, při níž byly objeveny části středověkých budov, v roce 1968 proběhly velkolepé oslavy 150 let muzea. Později byly přikoupeny a rekonstruovány budovy Mendelianum, Palác šlechtičen, či pavilon Anthropos.

Ve městě dále sídlí Muzeum města Brna, Technické muzeum v Brně založené v roce 1961, Muzeum romské kultury, Muzeum českého a slovenského exilu 20. století a Mendelovo muzeum (jedná se o první celouniverzitní muzeum v ČR propagující velikána světové vědy G. J. Mendela). V Brně sídlí Moravská zemská knihovna a městská veřejná knihovna Jiřího Mahena v Brně s řadou poboček.

Národní a mezinárodní festivaly

Ohňostroj na Brněnské přehradě při Ignis Brunensis (2007)

V Brně se pořádá festival zábavy Brno - město uprostřed Evropy, jehož součástí je i přehlídka a možnost jízdy starými dopravními prostředky Dopravní nostalgie, Zábava pod hradbami hradu Špilberk s koncertem brněnské filharmonie, lidová hradní slavnost na témže hradu. Součástí tohoto festivalu je i mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis. Jedná se o největší soutěžní show ohňostrojů ve střední Evropě. Od června do září probíhá v centru města Brněnské kulturní léto, jehož součástí je i divadelní festival Brněnské shakespearovské hry; ukončují je folklorní Brněnské lidové slavnosti. V srpnu se každý rok konají Dny Brna – oslavy úspěšné obrany města před Švédy r. 1645. Součástí jsou i rekonstrukce dobových bitevních scén. Od roku 2001 se každoročně koná svátek balonového létání Baloon Jam.

V Brně se konají dva výroční festivaly symfonické hudby – Mezinárodní hudební festival Brno, známý pod tímto jménem již od roku 1965, a Mezinárodní hudební festival Špilberk pod širým nebem. V roce 2004 se konal u příležitosti 100. výročí světové premiéry opery Leoše Janáčka Její pastorkyňa první ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno. Multižánrový hudební festival Semtex Culture se věnuje populární hudbě mládeže a Alternativa Brno experimentální hudbě. Do roku 1989 se v Mariánském údolí konaly Mírové slavnosti. Častým konáním hudebních i jiných produkcí jsou hala Rondo či Náměstí svobody v brněnském centru.

V Brně se také koná mezinárodní filmový festival Cinema Mundi. Jedná se o přehlídku filmů z celého světa, které se ucházejí či ucházely o Oscara. Od roku 2000 zde probíhá filmový festival s gay a lesbickou tématikou Mezipatra (původně Duha nad Brnem).

Sport

Západní tribuna uzavřeného stadionu Za Lužánkami

V Brně je několik sportovních klubů, které hrají nejvyšší ligu daného sportu, mezi jinými to jsou FC Zbrojovka Brno hrající nyní na městském fotbalovém stadionu Srbská, tým ledního hokeje HC Kometa Brno nyní hrající v Hale Rondo, basketbalové týmy Basketball Brno (muži) a BK Frisco SIKA Brno (ženy) hrající v hale Rosnička v Žabovřeskách, 4 baseballové týmy - AVG Draci Brno, Hroši Brno, Technika Brno, MZLU Express Brno, tým amerického fotbalu Brno Alligators, 2 ragbyové kluby RC Dragon Brno a RC Bystrc, volejbalové týmy mužů (Volejbal Brno) a žen (VK KP Brno) a další.

Ve městě se také nachází několik sportovišť, nachází se zde několik veřejných i neveřejných fotbalových hřišť, hokejová hala Rondo, další uzavřená kluziště, několik baseballových stadionů a tělocvičen. Dříve nedaleko parku Lužánky stál Hokejový stadion Za Lužánkami, který byl v roce 2009 zbořen, v sousedství se nachází i fotbalový stadion Za Lužánkami, na tomto se hrálo do roku 2001, později byl z důvodu špatného stavu konstrukce zrušen a hraje se nyní na městském fotbalovém stadionu na Srbské ulici.

Brněnské pověsti

Historie Brna je opředena i mnohými pověstmi, traduje se pověst o brněnském draku, který se v Brně kdysi ocitl a nyní visí vycpaný na brněnské radnici či existuje pověst o loukoťovém kole pověšeném na portálu téže budovy brněnské radnice. Také se v Brně na Petrově zvoní poledne již v 11 hodin, toto je na památku falešného vítězství nad Švédy v roce 1645.

Demografie

Populační růst v Brně

K 20.8.2010 mělo Brno 404 068 obyvatel. Největší přírůstek zažilo obyvatelstvo Brna v období let 1850–1919 (za průmyslové revoluce), především připojením okolních obcí; do roku 1940 pak počet obyvatel stagnoval, a od 50. let 20. století opět rostl. Mírný pokles po roce 1989 kopíruje trend velkých měst v celé republice vlivem tzv. suburbanizace: Lidé se stěhují za administrativní hranice města, kde však nadále pracují a využívají služby. Statisticky tak v Brně lidí ubývá, fakticky jejich počet roste, což indikuje rostoucí počet obyvatel okresu Brno–venkov, zvláště v prstenci obcí sousedících s Brnem.

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1389 a 2000
1389 1645 1850 1900 1919 1925 1937 1940 1950 1970 1990 2000
8 400 4 500 49 460 138 000 221 545 242 401 289 326 238 204 284 670 335 701 391 979 383 034

Významní rodáci a osobnosti spjaté s Brnem

S Brnem je vedle mnoha významných Čechů spjata i řada světových osobností vědy a kultury. Narodili se a působili zde např. Němci fyzik Ernst Mach, logik Kurt Gödel nebo genetik Gregor Mendel, po němž je pojmenována Mendelova univerzita v Brně.

Doprava

Budova železniční stanice Brno hlavní nádraží

Dne 7. července 1839 byl příjezdem prvního vlaku do Brna zahájen provoz na železniční trati Brno – Vídeň (část Severní dráhy císaře Ferdinanda) a tím i na území dnešního Česka. Dnes slouží Brněnský železniční uzel pro hlavní přepravní směry mezi Vídní, Prahou a Bratislavou; vychází odsud též mnoho spojů na severní Moravu i do zbytku republiky. V současné době probíhají diskuze o přesunu vlakového nádraží na jížní část centra Brna, původně plánován byl na rok 2013, vzhledem k protestům s touto operací se přesun zpozdí. Proběhlo i referendum, které nedosáhlo potřebných 50 % hlasujících a nebylo tak právně uznáno. Vyslovilo se v něm 89 % z 24 % celkových hlasujících k zachování a modernizaci nádraží v centru města.

V roce 1967 byla zahájena výstavba dálnice D1 z Prahy do Brna. První úsek do Mirošovic byl uveden do provozu 12. července 1971 avšak k propojení Prahy z Brnem došlo až v roce 1980. Nyní na jeho jižní okraj Brna vedou dvě dálnice (dálnice D1 z Prahy na střední Moravu a dálnice D2 do Bratislavy), rychlostní silnice R52 směrem na Vídeň, město má k dispozici mezinárodní letiště Tuřany a několik marginálních regionálních letišť. Město je tak důležitou dopravní tepnou a křižovatkou silnic a železničním uzlem mezinárodního významu.

Obyvatelům Brna slouží rozsáhlý systém městské hromadné dopravy, tvořený 13 linkami tramvají (regionálně šalin), deseti linkami trolejbusů a několika linkami městských a příměstských autobusů. Mimo tyto linky provozuje Dopravní podnik města Brna (DPMB) i lodní dopravu na Brněnské přehradě. V roce 2004 byl spuštěn Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje umožňující kombinovat různé prostředky městské či regionální hromadné dopravy v závislosti na potřebných dojezdových zónách. K tomuto systému se postupně připojují další části Jihomoravského kraje.

Uvažuje se také o vybudování podpovrchové dráhy v severojižním směru. Díky nížinnému charakteru krajiny je rozšířená také cyklistika a jsou budovány cyklostezky či dráhy pro bruslaře na kolečkových bruslích. Městem prochází i několik turistickým stezek KČT.

Hospodářství

Mezi nejznámější firmy brněnské historie patří strojírny Zetor (světoznámý výrobce traktorů), Zbrojovka Brno (mj. výrobce pušek), Královopolská (významná strojírna v Králově Poli), 1. Brněnská strojírna a další. V 19. století Brno díky vysoce rozvinutému textilnímu průmyslu získalo přezdívku rakouský resp. moravský Manchester.

Společnost Veletrhy Brno (dříve Brněnské veletrhy a výstavy) vlastní světově proslulé Brněnské výstaviště, na němž se každoročně pořádá řada výstav a veletrhů s mezinárodní účastí. Mezi hlavní události patří Autosalon, Mezinárodní strojírenský veletrh, Go-Regiontour a další. Dříve mezi hlavní akce patřil i veletrh moderní počítačové a komunikační techniky Invex. K dalším významným projektům patří Český technologický park, společný projekt britské firmy B&O a města.

Porevoluční doba přinesla krach většiny tradičních firem, některé byly restrukturalizovány. Brno se přeorientovalo na lehký průmysl, logistiku a služby, v současnosti v těchto odvětvích zažívá nebývalý rozvoj. Výrobní závody se soustředí především do nových průmyslových zón v Brně a okolí (Černovická terasa, Modřice, Šlapanice…), díky neutuchajícímu zájmu investorů se v okolí letiště Tuřany připravuje největší průmyslová zóna v zemi.

Především podél ulic Heršpická a Vídeňská na jihu Brna také roste mnoho velkých administrativních center (Spielberk Office Centre, Brno Business Park, Axis Office Park, Vienna Point Brno…). Po roce 2000 v Brně otevřely svoje pracoviště zahraniční technologické firmy jako IBM, Honeywell nebo Cisco Systems.

Prodejní síť

V Brně se nachází množství obchodních center, např.:

Pro občany Brna i okolí je významné nákupní a zábavní centrum Olympia, které se však nachází již na území sousedního města Modřice.

V Brně mají své obchodní domy a prodejny například řetězce Globus, Tesco, Interspar, Kaufland, Albert, Lidl, Billa (dříve i Delvita), Penny Market (dřívei Plus-Discount), DATART, Electro World, Baumax, Bauhaus, Hornbach, Kenvelo, Newyorker, OKAY, Timeout, Brněnka, Elektro Spáčil.

Správa a členění města

Brno je územně členěné statutární město s magistrátem a primátorem, spravované podle statutu města Brna. Vedle zastupitelstva a rady je orgánem města i sněm starostů, jehož členy jsou starostové jednotlivých brněnských městských částí a primátor města Brna.

Brno je obec s rozšířenou působností pouze pro vlastní území. Pro účely senátních voleb je území Brna rozděleno mezi volební obvody 55, 58, 59 a 60.

Městské části

Správní členění Brna prošlo dramatickým a dlouhým vývojem, zvláště pak po roce 1945. Od podzimu 1990 se Brno člení na 29 samosprávných městských částí. Každá z nich má vlastní volené zastupitelstvo, radu a starostu, znak a vlajku.

Úřady a instituce

Budova Nejvyššího soudu na Burešově ulici

Brno je hlavním městem soudní moci České republiky, která je tím i geograficky oddělena od moci výkonné a zákonodárné, které sídlí v jiných městech republiky. V Brně má své sídlo Ústavní soud, který sídlí v bývalém Zemském domě na Joštově ulici a není součástí systému obecných soudů, ale stará se a garantuje ústavnost právního řádu ČR. Své sídlo zde má i Nejvyšší soud (Burešova ul., budova Všeobecného penzijního ústavu z roku 1932), Nejvyšší správní soud (Moravské náměstí) a Nejvyšší státní zastupitelství (Jezuitská ul.).

Mezi další celostátní orgány sídlící v Brně patří sídlo Veřejného ochránce práv na Údolní ulici, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na třídě Kpt. Jaroše, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí na Šilingrově náměstí, Státní zemědělská a potravinářská inspekce na Květné ulici, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský na Hroznové ulici, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv na Hudcově ulici a Vinařský fond v budově krajského úřadu na Žerotínově náměstí.

V Brně sídlí i profesní komory některých profesí, jsou to Exekutorská komora České republiky na Husově ulici, Komora daňových poradců na Kozí ulici, Komora patentových zástupců na Gorkého ulici, Komora veterinárních lékařů na Palackého ulici, Zvláštní mezinárodní matrika v budově úřadu městské části Střed na Dominikánské ulici a pobočka české advokátní komory na náměstí Svobody.

V Brně se nachází i mnohé regionální úřady v čele s krajským úřadem Jihomoravského kraje na Žerotínově náměstí, své sídlo zde mají i úřady městských částí a krajské oddělení bezpečnostních složek či dalších úřadů. Pod fakultní nemocnicí u sv. Anny vzniká velké americko-evropské zdravotnické centrum klinické medicíny, stavba vzniká ve spojení s klinikou Mayo, základní kámen byl položen v roce 2008, první stavby mají být hotovy již na přelomu let 2011 a 2012. V Brně sídlí i Vazební věznice Brno.

Turismus

Turismus zaznamenává v Brně od 90. let velký rozmach. Město je výchozí turistickou destinací za poznáním přírodních a kulturních zajímavostí jižní Moravy. Na severovýchodě území Brna začíná chráněná krajinná oblast Moravský kras a na jih se rozprostírají vinice s vinnými sklípky. Město je obklopeno zachovalými smíšenými lesy, které nabízejí mnoho příležitostí pro turistiku a cykloturistiku. Roku 2006 navštívilo brněnská informační centra přes 205 tisíc turistů, z toho 83 tisíc cizinců. Nejvíce město navštěvují Rusové, Poláci a Italové, v jarním období Němci, Rakušané, Španělé a turisté z Asie a USA.

Školství

V Brně byly první vysoké školy založeny již na konci 19. století, byla jím předchůdkyně Vysokého učení technického v Brně, která byla založena v roce 1899. Později byla založena i Masarykova univerzita či další veřejné vysoké školy. Po sametové revoluci byly zakládány i soukromé vysoké školy, z nichž největší jsou Brno International Business School, Akademie STING či Vysoká škola Karla Engliše v Brně.

V Brně se nachází i několik gymnázií či středních odborných škol, některé zřizovány církvemi.

Církve

Brno je sídlem církevních institucí:

Podrobnosti o konkrétních kostelích obsahuje Seznam církevních staveb v Brně.

Odkazy

Reference

Související články obsahuje
Portál Brno
Související články obsahuje
Portál Morava
  1. Adresy v České republice: Obec Brno [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, [cit. 2010-08-20]. Dostupné online.  
  2. Urban Audit: City Profiles - Brno [online]. Eurostat, 2004, [cit. 2009-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ČT Brno. Obyvatelé Přízřenic a Dolních Heršpic v referendu rozhodnou, jestli se odtrhnou od Brna. ČT24 [online]. 2010-04-22 [cit. 2010-05-27]. Dostupné online.  
  4. ČT Brno. Boj Dolních Heršpic a Přízřenic za odtržení od Brna pokračuje. ČT24 [online]. 2010-04-12 [cit. 2010-05-27]. Dostupné online.  
  5. URVÁLKOVÁ, Lucie. Fenomén Městského divadla v Brno v brněnské kultuře. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, 2009. Dostupné online. Kapitola Divadla, s. 37-49.  
  6. FASUROVÁ, Hana, Julius Nosko Tradiční kina v kraji bojují s multiplexy. Brněnský deník [online]. 2008-01-09 [cit. 2010-05-27]. Dostupné online.  
  7. RUML, Michal. Kina nelákají, traktory a finance ano. Finance.cz [online]. 2007-05-15 [cit. 2010-05-27]. Dostupné online. ISSN 1213-4325.  
  8. KLEVISOVÁ, Naďa. Zajatci umění. Hospodářské noviny [online]. 2006-10-27 [cit. 2010-05-27]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.  
  9. KALOVÁ, Zdeňka. Muzejní budovy v Brně [online]. Brno : Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Ústav archeologie a muzeologie, 2008, [cit. 2010-05-27]. Dostupné online.  
  10. http://www.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=8&nav03=1171
  11. Američané vybrali pro kliniku Brno [online]. IHNed.cz, 2006-04-07, [cit. 2009-11-08]. Dostupné online.  
  12. Kolik zubů má brněnský drak? ptají se cizinci, Brněnský deník 24. července 2007
  13. TAUŠOVÁ, Zuzana. Brno bude mít rabína. Po třech letech. Brněnský deník [online]. 2010-05-26 [cit. 2010-05-26]. Dostupné online.  

Literatura

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

    multimediální obsah na Commons
    slovníková definice na Wikislovníku
    zprávy na Wikizprávách

Zpravodajství
díky, wikipedie! podporujeme stroke.cz podporujeme google.cz